Schválený zákon o státní podpoře nájemního bydlení by mohl výrazně zvýšit současný nedostatečný počet nájemních bytů s regulovaným nájemným. Pokud by byly ve větších počtech k dispozici dostupné nájemné byty, mohl by se zmírnit enormní tlak na růst cen bydlení. Zákon má však také několik rizik. Zhodnotil to finanční analytik OVB Allfinanz Slovensko Marián Búlik.
Tlak na růst cen bydlení podle analytika způsobuje kromě stále levných hypoték zejména slabá nabídka bytů a nízká nezaměstnanost a celková dobrá finanční situace Slováků. „Ceny bytů v prvním kvartálu 2022 narostly o rekordních přes 23 procent a cenová bublina, která se na Slovensku výrazněji nafukuje poslední dva roky, může při prasknutí ohrozit mnoho majitelů bytů financovaných hypotékou,“ konstatoval Búlik.
Nájemní byty jsou přitom podle jeho slov na Slovensku nedostatkovým zbožím. Vyčíslil, že zatímco Bratislava vlastnila v roce 2018 jen 1914 nájemních bytů, Brno jich mělo 28.000 a Vídeň 220.000. Poukázal na to, že Národní banka Slovenska (NBS) od čtvrtého kvartálu 2021 hovoří o snižování dostupnosti bydlení. kompozitního indexu. „Osobně jsem přesvědčen, že dostupnost bydlení ve velkých městech se začala výrazně zhoršovat už od konce roku 2020, kdy růst cen nemovitostí překonal dvouciferné hodnoty a následně od úvodu roku 2021 se blížil a později překonal meziroční růstové tempo 20 %,“ dodal analytik.
Upozornil však, že přijatý zákon o státní podpoře nájemního bydlení má i několik rizik. Problematickým momentem podle Búlika může být 5% DPH, která vytváří na trhu nerovnováhu mezi podmínkami pro výstavbu bytů s plnou a sníženou DPH. „V tomto ohledu budou klíčové kontrolní mechanismy, které zajistí nezneužívání statutu výstavby nájemních bytů pro komerční výstavbu,“ zdůraznil.
Dalším rizikem je podle něj garance státu za hrazení plateb nájemného. Podotkl, že v případě nedoplatků by dluh přešel na ramena daňových poplatníků, zatímco pronajímatel by měl garantovaný příjem. „Nevidím žádný důvod, aby stát přebral garanci za platby nájemného namísto toho, aby se při nájemním vztahu využívaly standardní právní nástroje, které mají i dnes k dispozici majitelé bytů k pronájmu,“ dodal Búlik. Navrhovaná jistota ve výši tří až šesti měsíčních nájmů je v praxi podle něj nerealizovatelná nebo by mohla znefunkčnit systém nájemních bytů. Očekává, že v tomto bodě se budou podmínky v praxi ještě měnit.
Jako riziko vidí také příliš úzké nebo široké definování prioritních skupin, které budou mít možnost získat bydlení v nájemním bytě. Připomněl však, že k nařízení, které má vydat vláda, zatím nejsou známy žádné konkrétní údaje.
Zároveň podotkl, že důležitým momentem při naplňování cílů tohoto zákona je spolupráce státu s městy a obcemi. „Pokud vztahy zůstanou nadále napjaté, mohou města efektivně blokovat snahu o výstavbu nájemních bytů například stavebními uzávěry či změnou územního plánu v neprospěch výstavby,“ tvrdí Búlik. Dodal však, že tzv. brownfieldy poskytují výrazný potenciál pro bytovou výstavbu a pokud by zákon zajistil jejich přeměnu na živé čtvrti namísto výstavby na zelené louce, mohl by stát získat města na svou stranu.
Návrh zákona o státní podpoře nájemního bydlení ve středu (25. 5.) schválil parlament. Jeho cílem je vytvořit prostředí, které umožní výstavbu státem podporovaného nájemného bydlení s regulovanou výší nájemného a zárukou dlouhodobého bydlení. Návrh zákona má řešit aktuální problém v oblasti bydlení na Slovensku, a to je fyzická a cenová dostupnost bydlení pro široké skupiny obyvatelstva.
